Zdroj vlastní, náhled Pinterest.com

Smrad odéru a kůže

Rachot přijíždějících motorek ohlašoval, že sem se dostal na správný místo, že sem tam, kde sem vžycky chtěl bejt. Na srazu motorizovanejch kožeňáků. Pohled na polonahý, udělaný chlapy v kůži a řetězech s doširoka roztaženejma nohama na svejch nablejskaných ďábelských mašinách dokázal zvědavýho našince pořádně rozrajcovat. A já byl jedním z nich. Jeden z těch bažantů co s votevřenou hubou sledovali tohle motorizovaný rodeo skutečných chlapů, který v oblacích prachu a za všudypřítomný vůně kůže turovali ty svý silný stroje. To byl rajc, kterej takovej začínající mladej týpek jakým sem byl já dovede jen stěží popsat. Fakt sem měl ze všeho oči navrch hlavy. Kde jinde bych moh vidět pohromadě tolik nádhernejch svalnatejch chlapů v kůži a vysokých botách? Tolik smyslnejch samců, kterým bych fakt v sexu udělal pomyšlení, kdyby si mě některej z nich vybral, abych mu sloužil. Zatím sem na ně v hloučku stejných nýmandů jako sem byl já, jen obdivně čuměl.

Hladově sme je hltali vočima v naději, že některej s těch novodobejch koženejch gladiátorů si někoho z nás vybere za svýho votroka. Abych měl vůbec ňákou naději, musel sem se na to pořádně vohodit do toho nejlepšího, co sem měl. Vzal sem si krátký čemý kožený krat‘asy, který byly fakt rajcovní, prože víc vodhalovaly než zakrejvaly a navíc měly přes celou prdel zip až dopředu, do pasu. Byly takzvaně pohotovostní. Jinak sem měl na holým těle jen malou koženou vestu a na nohou šněrovací martensky. Jenomže pořád se nic převratnýho nedělo, kožeňáci pořád jezdili kolem dokola a můj čurák už z toho dráždivýho divadla z tý přehlídky kožených samců byl celej divej. Stáhnul sem si trochu zip, abych si ho srovnal, když začalo to pravý rodeo na mašinách. V děsným zmatku se kožeňáci rozdělili a začali mezi náma čumilama jezdit sem a tam. Začal lov na mladý zvědavý našince. V tom rámuse a oblacích prachu, sem se jen těžko orientoval. Zvědavě sem se votáčel, když najednou za mnou někdo prudce přibrzdil a pevnou rukou v rukavici mě chytil za prdel. Než sem se stačil votočit, druhá silná paže mě zvrátila hlavu pod krkem dozadu, takže sem se v mžiku vocitnul v polomostě a nade mnou se skláněl obrovitej chlap s uzavřenou přilbou na hlavě. Neviděl sem nic, než pohled jeho čemých vočí. Jediný, čeho sem si v tý rychlosti všimnul, byla jeho polonahá chlupatá hruď a dva kroužky v prsních bradavkách spojený řetízkem.

Ale to už kolem nás přibrzdilo s chechotem několik kožeňáků na motorkách a začaly padat voplzlý vtipy a hecy. "Strhni mu ty krat‘asy z prdele a vomrdej ho tady, stejně tu nečeká na nic jinýho." To už začata situace houstnout. Některý kožeňáci si začali mnout čuráky přes kalhoty, jeden z nich si ho dokonce z kombinézy vytáh a začal si ho divoce honit. Jiní se zase drze pokoušeli mě přetáhnout a nebejt toho mýho, co mě ubránil, asi by si mě společně podali. A to mě na něm imponovalo. Svou kořist nepustil. Padlo i pár výhružných nadávek a bojovných postojů. V tu chvíli sem si připadal jako kost, vo kterou se perou hladoví psi. "Rychle nasedni, padáme vocud," zavrčel ten chlápek a našlápnul mašinu. Ani ve snu mě nenapadlo ho neposlechnout. Naskočil sem na mašinu a ochotně se ho chytil rukama kolem pasu. Ostatní chlapi nás nasraně a hlavně závistivě pozorovali. Vodjeli sme a já nevěděl kam, stejně mi to bylo v tý chvíli úplně jedno. Z toho chlapa přede mnou vyzařovala taková mužná síla, který sem nedokázal vodolat. Zvědavě sem si ho začal prohlížet. No, bejk to byl pořádnej, samec jak se patří. Mohutnej, polonahej obr v kožený vestě, s širokejma remenama a tuhou prdelí, svalnatýma stehnama, narvanýma do rajtek a vobutej do holínek, ze kterých mu čouhaly zastrčený kožený důtky. Při pohledu na ně, sem se roztřás, ale ne strachem, spíš velkým vzrušením. Bylo už pološero, když sme zastavili v nějakých rozvalinách starý fabriky.

Chlápek seskočil z mašiny, sundal si přilbu a vyzývavě se rozkročil s jasně napřaženou rukou před sebe. Pochopil sem, že si mám před něj kleknout. Vůbec sem neváhal, padnul sem na kolena a vodvážně se mu podíval do tváře. Krátkej černej plnovous ještě víc zdůrazňoval jeho tajuplnost. "Nemysli si, že když sem tě zachránil ze spárů těch čuráků, že to budeš mít u mě jednodušší. Já se taky s ničim neseru!" zavrčel váhružně. "Ano, pane!" zašeptal sem co nejpokoměji. V tom okamžiku mu pravačka rychle sklouzla k holince a v ruce se mu objevily důtky. Zavřel sem rychle voči. Hned na úvod sem dostal několik ran přes záda, až sem se prohnul jako luk a obličejem mu narazil přímo do rozkroku. "Vyndej mi čuráka!" Poslech sem ho s roztřesenýma rukama. Jakmile sem z jeho rozevřenýho poklopce ucítil smyslný odér ostrého pachu potu, spermatu a moče, zatočila se mi vzrušením hlava. Ale to už se mi dral do huby jeho rychle tvrdnoucí vlhký čurák, kterej mi ten chlap bez milosti narval do huby co nejdál. Vůbec mě nešanoval a tvrdě mě mrdal do huby. Co příraz, to šleh dutkama na moje rozbolavělý záda. Když uznal za vhodný, že to stačí, votočil mě na záda, strhnul mi krat‘asy a přišláp mě holínkou na prdel k zemi. Sprška vulgámích připomínek na moje sexuální potřeby, ale taky na mou prdel, která podle jeho názoru potřebuje pořádně zabrat, mě rázem přenesla ze snů, do tvrdý reality. Po chvilce přenes svou pozornost mojí zatím neposkvrněnou prdel.

Ale ne na dlouho, za chvíli byla červenofialová a pálila jako čert. Snažil sem si ji chránit rukama. "Dáš ty pracky pryč, hajzle, chceš abych se eště víc nasral?" Následovala další sprška ran. To už sem je ani nepočítal, stejně sem měl prdel v jednom vohni. Najednou nastal klid, nic se nedělo, což mi sice bylo divný, ale neměl sem sílu se votočit, tak moc sem byl zmoženej. Nakonec sem stejně vyskočil a zařval bolestí. Ten chlap mi totiž z vejšky chcal na mou rozbolavělou prdel a to děsně pálilo. "Co řveš, vole, copak nevíš, že chcanky sou léčivý, že ti tím dělám jenom dobře?" No, nevěděl sem to, alespoň pro příště budu chytřejší. Silou mě zvednul ze země jako kus hadru a opřel do předklonu o polorozbořenou zídku. Hned na to mi dost neurvale rukou v rukavici vrazil hned tři prsty do prdele, a aby toho nebylo málo, dost bolestvě mi ji uvnitř prohmátnul. Pak mi tam bez jakýchkoliv skrupulí vrazil celýho čuráka až po koule a začal mě tvrdě mrdat, až se mi z prdele kouřilo. Dost mě to bolelo. Naštěstí to netrvalo dlouho. Rychle ho ze mě vytáh, votočil mě a všechnu svou mrdku mi nastříkal do ksichtu. A aby tomu dal vrchol, aby to nějak zakončil, rozmatlal mi tu mrdinu rukavicí po celým vobličeji. A pak se stalo něco, co bych vod takovýho chlapa nikdy nečekal. Tenhle absolutně mužnej týpek, tenhle tvrdej samec, najednou zněžněl a začal mě líbat. Líbal a volizoval tu mrdku z mýho vobličeje, přitom mě hladil po celým těle a nakonec mě i vykouřil. A to se mi na něm moc líbiio. Tvrdej, ale uznalej, použil sice bič, ale taky cukr.