Vlastní zdroj, foto: Pinterest.com

Před svatbou

Večer přede dnem svatby si Jiřina k nám přivezla některé osobní věci. Uložila si je do skříně v mém - od zítřka už našem - pokoji. Převlékla se na to do domácích plátěných šatů s růžovými a bílými pruhy - obrovsky jí to slušelo. Vypadala velmi svěže a sexy. Avšak pospíchala, neboť ji doma čekaly ještě nějaké předsvatební přípravy.
Když odešla, puzen zvědavostí jsem se podíval, co si přivezla. Moji pozornost upoutal velký zápisník v šedých deskách. Byly v něm texty písniček a pak spousta nepopsaných stránek. Pouze na poslední stránce bylo Jiřininou rukou úhledně zapsáno toto:
Ruda
Karel 
Mirek
Zdeněk, Bohouš, Pepík 
Pavel
Jirka
Nedalo mi mnoho přemýšlení, abych pochopil, že jde o seznam milenců, přitom ovšem ne milenců ledajakých, ale jen těch důvěrných, jednoduše těch, s nimiž si moje nastávající alespoň jednou zamrdala. Celkový počet mě ani tak příliš nezarazil - i když na devatenáctiletou dívku to bylo jistě dost – šokovaly mě dvě jiné věci. Za prvé už sám o sobě ten fakt, že si Jiřina vedla seznam mužů, s kterými prcala, stejně jako pistolník z westernu, když si děla vruby na pažbě podle počtu zabitých nepřátel. Ukazovalo to na to, že pravdu měli ti její známí, kteří o ní říkali, že je pěkná mrdna. Za druhé ta tři jména, napsaná pěkně vedle sebe - to byla opravdu silná káva. Výklad byl totiž jeden jediný: byla to jména mužů, s nimiž Jiřina, pěkně s jedním po druhém, prcala v jeden a týž den (či spíše večer). Jinak řečeno, ač teprve 18letá, zúčastnila se skupinového sexu, grupáče, tedy něčeho, na co většina z příslušníků mé generace v skrytu duše sice myslila, ale málokdo to uskutečnil. 
Zůstal jsem jako opařený. Měl jsem se zítra oženit s dívkou, kterou sice miluji nade vše, která ale dovolila, aby se na ní po řadě vystřídali hned tři muži (to jsem ještě netušil, že byli v podstatě čtyři). Vzpomněl jsem si na kolegu z práce Frantu P., když s určitou dávkou opovržení říkal, že ho děsí pomyšlení, že by si mohl nedopatřením vzít nějakou "mejdanovou myš". 
Tu noc jsem nemohl dlouho usnout. Představa Jiřiny, jak na její obnažené tělo ulehají chlapi jeden po druhém, noří ztopořené ptáky do její zmáčené, chtivě rozevřené kundy a jak pak v souzvuku těl mrdají až k vyvrcholení – ano, představa výstřiků mrdiny dopadající na Jiřinino bříško, byla vůbec ta nejhorší - bránila příchodu spánku. Hlavou se mi tudíž honily ty nejabsurdnější myšlenky. Dokonce mě napadlo, že snad tu zítřejší svatbu ještě zruším... Pak jsem si ale uvědomil, že je to prakticky nemožné. Navíc, ač se to zdá podivné, moje city k Jiřině tímhle šokujícím poznáním příliš neutrpěly. 
Usnul jsem až k ránu, takže jsem se probudil s kocovinou. Připadal jsem si jako po těžkém flámu. Musel jsem se ale rychle dát dohromady, protože mě čekal perný den. A jeho hektičnost, rychlý sled událostí, všeobecně povznesená nálada širokého příbuzenstva a přátel a především nesporný půvab šťastné nevěsty mi daly rychle zapomenout na stísňující pocity.
Večer jsme se rozloučili s rozjařenými svatebčany a odjeli na svatební cestu. Nejprve do hotelu na Křivoklát, kde jsme strávili první noc našeho manželství. Nedá se říci, že by svatební noc byla něčím výjimečná, jak by se dalo očekávat. Rozhodně nepřekročila standardní úroveň našich sexuálních styků. Do značné míry to vyplývalo z toho, že po napůl probdělé noci jsem pociťoval velkou únavu. Dnes už si proto vybavuji jenom úplně nahou Jiřinu, nataženou napříč postele, s hlavou visící přes pelest, s tváří zkřivenou rozkoší a s doširoka rozhozenýma nohama. A já se nad ní skláním a vrážím jí čuráka co nejhlouběji do roztažené mokré kundy. A jak mrdáme a mrdáme... 
V tu chvíli jsem na osudnou stránku v jejím zápisníku nemyslel. Další dny se mi však neodbytně vtírala na mysl. S Jiřinou jsem o tom ale mluvil až po návratu ze svatební cesty.
Došlo k tomu jednou, když naši nebyli doma, takže jsme si dopřávali sexu u nich v pokoji. Prcali jsme s velkou chutí na válendách rodičů, úplně nazí, střídavě v klasické poloze, včetně Jiřininých nohou na mých ramenou, a na koníčka, na boku, vše jsme prokládali pozicí 69. Protože jsem předtím dost vypil, měl jsem nebývalou výdrž. Za této situace jsem navrhl, abychom vyzkoušeli novou polohu - zezadu. Jiřina hned souhlasila. Její počínání svědčilo o tom, že „zanďour“ je novinkou pouze pro mě. Hbitě se ke mně otočila prdelí, napůl ležela na předloktích, přitlačila kozy k válendě, prohnula se v zádech, oblé půlky měla krásně vyšpulené. Roztáhl jsem jí je, takže jsem se poprvé díval na její kundu ze zadní pozice. Pomyslel jsem si, že při ještě uzavřených velkých pyscích připomíná nejvíc ze všeho nadýchanou žemli, avšak na rozdíl od onoho pečiva - obrostlou chlupy. Mezi dokonale oblými a hladkými půlkami pak na mě zíval její tajný zadní otvor, vypadal jako hvězdice; okolo se vinulo několik tmavých, lehce narezlých, dlouhých chlupů.
Přistrčil jsem čuráka, chvějícího se nebývalým vzrušením, ke vstupu do kundy. Jiřina neváhala a bleskurychle mě za něj popadla a nacvičeným pohybem si ho zastrčila dovnitř. Začali jsme tvrdě mrdat, Jiřinina prdel odpovídala zcela přesně na mé pohyby. Vlastní vahou visící cecky se jí pohupovaly v rytmu našeho přirážení. Vydávala táhlé skřeky, já sám jsem jí temně přizvukoval. Sehnul jsem se tak, abych mohl sledovat, jak ocas proniká do kundy a zase ji opouští, jak pracuje s neúprosnou pravidelností jako píst ve válci, jak se její oblé půlky při každém nárazu mého břicha otřásají. Nejvíc mě ale fascinovala fáze, kdy čurák opouštěl pochvu a zároveň obručí žaludu vytahoval lístečky malých pysků, pevně k němu přisáté jako chapadla chobotnice. Nevzpomínám si, kdy jsem byl při mrdání takhle vzrušený. Cítil jsem, že to dlouho nevydržím. A pak se dostavila exploze. Vytáhl jsem ocas z pohostinné kundy a sledoval, jak jednotlivé výstřiky pokrývají Jiřinin zadek hustou bílou tekutinou. Něco jsem přitom nesrozumitelně křičel, Jiřina se přidala jakýmisi vzlykavými zvuky. Pak jsem si lehl vedle ní - už ležela natažená na břiše - a horkými rty jí šeptal slova lásky a vděku. 
Když jsme se uklidnili, přišel ke slovu jako obvykle můj kapesník, jímž jsem očistil Jiřininy potřísněné půlky. Jak jsme tak uvolněně leželi, napadlo mě, že nastal okamžik pravdy, že je čas na Jiřininu zpověď.
Řekl jsem jí o svém objevu večer před svatbou. Zprvu působila zaraženě. Po chvíli váhání se však rozpovídala. Kupodivu dost otevřeně a s překvapivými podrobnostmi. Šeptala mi do ucha tak, abych se na ni nemohl dívat. Líčení svých sexuálních zážitků provázela – tak trochu absurdně - občasnými polibky horkých rtů, jimiž pokrývala celý můj obličej. Poslouchal jsem se zatajeným dechem…
Jako téměř každou sobotu jsem i v druhém zářijovém týdnu roku 1962 vyrazila na tanečky. (Ačkoliv jsem již před půlrokem dovršila plnoletost, otec mě stále hlídal jako malou holku. A běda, když jsem se opozdila. Odcházela jsem proto z domova nejčastěji pod záminkou, že jdu do divadla v Karlíně.) Tentokrát jsem šla se stejně starou kamarádkou Jitkou P. Dohodly jsme se, že půjdeme do Internacionálu v Dejvicích. Z Vysočan, kde jsme obě bydlely, to bylo sice dost z ruky, ale minulou sobotu se nám zdejší čaje líbily natolik, že jsme si je chtěly zopakovat.
Když jsme dorazily asi tak kolem páté hodiny do sálu, byla zaplněná jen asi polovina míst. Sedly jsme si ke stolku pro čtyři nedaleko parketu. Objednaly jsme si každá dvě decky červeného. Pomalu jsme usrkávaly víno a pokuřovaly. Jen tak ze zvyku jsem se nenápadně rozhlížela kolem, jestli neuvidím nějaký zajímavý objekt, pochopitelně mužského pohlaví. 
Ob jeden stolek od nás seděli čtyři kluci, přičemž nejméně dva z nich se mi na první pohled líbili. Čas od času jsem tím směrem hodila očkem, zároveň jsem si všimla, že ti kluci upoutali i Jitku. Po chvíli pak bylo zřejmé, že také oni nás zaregistrovali. 
Nijak nás proto nepřekvapilo, že jakmile začala hrát hudba, přišli dva z „naší“ skupiny k našemu stolku a s letmou úklonou nás vyzvali k tanci. Zatímco s Jitkou tancoval vysoký blonďák s výraznými rysy v obličeji, já jsem se ocitla v kole s klukem s téměř dívčí tváří, s tmavými vlasy, spíše středního vzrůstu, kterému se ale pod košilí rýsovaly dobře vyvinuté svaly. Po několika otáčkách jsme navázali konverzaci, se zcela tradičním zaměřením (na téma „Chodíte sem často?“). Jinak se s ním ale tancovalo příjemně, takže série tří kousků rychle uběhla. Hned jak hudba skončila, můj tanečník se mi představil jako Vláďa a dodal něco v tom smyslu, že se mu tanec se mnou moc líbil. Podala jsem novému známému ruku a řekla: „Já jsem Jiřina. Mně se to taky líbilo.“ Jak jsem se od Jitky dozvěděla, její partner se jmenoval Pepík.
Po krátké přestávce začala hudba znovu hrát. Tentokrát pro nás přišla druhá dvojice z „naší“ party. Se mnou tancoval pomenší kluk, o málo starší než ostatní, čemuž nasvědčovaly zejména dost prořídlé vlasy, přesnější by bylo říct, že měl menší pleš. Měl však pěkné rysy v obličeji s výraznýma očima. Navíc podle všeho to byl neformální vůdce jejich čtveřice. Představil se jako Zdeněk, a že je, stejně jako ostatní, odtud z Dejvic, bydlí kousek od Internacionálu. Vůbec byl velmi sdílný, hodně se smál, takže se s ním dobře tancovalo i bavilo. Když hudba dohrála, navrhl mi, abychom si s Jitkou přisedly k jejich stolu: „Myslím, že se dobře bavíme, takže bychom v tom mohli pokračovat.“
Jak se dalo čekat, Jitka byla na tyhle kluky celá nažhavená, a tak beze všeho souhlasila. Vláďa a Pepa přinesli hbitě dvě židle, na stole se objevily další dvě sklenky, které Zdeněk ihned naplnil bílým vínem. Následovala vzájemné představování (poslední z kluků, kterého jsem dosud neznala jménem, se jmenoval Bohouš) a pak něco jako uvítací přípitek. 
Rozvinula se družná zábava, vyprávěly se různé zážitky, příhody, došlo i na vtipy – zkrátka bylo hodně legrace a smíchu. Mezi tím jsme chodily s Jitkou s kluky tancovat tak, aby se spravedlivě střídali. A hlavně se hodně pilo. Sedmičky vína se objevovaly a zase mizely jako na běžícím pásu. 
Postupem času se z nás stala hodně rozjařená společnost. Projevilo se to jednak při tanci, jednak při zábavě u stolu. Ploužáky jsme tancovali „líčko na líčko“, občas padl i nějaký ten letmý polibek na krk. Ale hlavně ruce kluků při dotecích na určitých partiích ženského těla se stávaly stále smělejšími. Řeči a hlavně vtipy, které padaly o přestávkách mezi tanci, byly stále drsnější, slovník, který kluci používaly, byl už hodně odvázaný - padaly i ty nejostřejší výrazy jako „kunda“, „mrdání“, „prcání“, „čurák“. Jelikož však jsme byli všichni hodně namazaní, nikomu to nevadilo. Dokonce ani mně. Naopak jsem se bavila jako už dlouho ne, u některých vtipů jsem se mohla smíchy potrhat. Navíc jsem cítila, že některé u mě vyvolávají až sexuální vzrušení. Taková odezva – Jitka na tom byla evidentně podobně - pochopitelně kluky ještě podněcovala k další eskalaci sprosťáren. 
A čaje spěly rychle ke konci. Při posledním kousku se kluci rychle vystřídali, aby si každý z nich ještě s námi zatancoval. A pak Zdeněk jako správný šéf přišel s návrhem, že bychom mohli v zábavě pokračovat. Jeho byt je nám všem k dispozici. „Zejména obě naše překrásné dámy jsou srdečně zvány“, dodal s šaškovsky dvornou úklonou. Chtě nechtě jsem se musela zasmát. Jitka hned souhlasila, ale když viděla, že já váhám, poodešla se mnou kousek stranou a tam do mě hučela: „Jiřino, neblázni. Takoví bezva kluci, můžeme tam jít jen na chvilku, dáme si skleničku a půjdeme. Vždyť se tak bezva bavíme…“ 
Věděla jsem, že když půjdu, u jedné skleničky to nezůstane, a že podle chování kluků soudě, z toho bude pořádný mejdan, jehož konce jsou v nedohlednu. Navíc jsem se bála otce, jak bude zase vyvádět, když přijdu domů pozdě v noci. Nakonec ale vliv alkoholu a chuť se dál bavit pochybnosti z mé mysli vymazaly, a já se rozhodla, že půjdu. 
Zdeňkův byt předčil všechna očekávání. Měl sice jen jeden pokoj, ale ten stál za to. Byl obrovský, nepravidelný, s vysokými stropy. Přestože tu bylo hodně nábytku, rozestaveného na tlustých kobercích, zůstávalo dost volných prostorů. 
Rozsadili jsme se do křesel a na pohovky kolem nízkého skleněného stolku. Zdeněk se na uvítanou vytasil s dvěma lahvemi šampusu, což vyvolalo bouřlivý ohlas. Se sklenkami v rukou se brzy rozproudila čilá zábava. A opět více než rozverná. Erotické anekdoty se vyprávěly do všech podrobností a s použitím těch nejtvrdších výrazů. Stejně jako všichni ostatní jsem se jim smála zcela bez zábran. Cítila jsem vzrušení, které alkohol jen násobil.
Dohodlo se, že se bude hrát „na fanty“. Pro zjednodušení musel každý dát do placu jeden fant – botu, kapesník, hřeben apod. A pak už se rovnou přešlo k jejich „vykupování“. Jakmile přišel na řadu můj „fant“, následoval „rozkaz“, který spočíval v odchodu do předsíně. Tam jsem vždy na přesně odpočítaných třicet vteřin musela přijmout postupně návštěvy všech čtyř pánských členů naší společnosti. První přišel ten, který se mi nejvíc líbil, Vláďa. Za hlasitého odpočítávání z pokoje mě uchopil prudce do náruče a začal mě zuřivě líbat, doslova mi drtil rty a rejdil jazykem v mých ústech. Zároveň mě ohmatával na bocích a na zadku. Třicet vteřin uplynulo bleskově.
Zdeněk se příliš nerozpakoval, začal mě sice také líbat, hned mi ale současně zajel rukou pod sukně, rychle přejel po stehnech až do rozkroku a tam mě přes látku kalhotek dráždil prsty. Cítila jsem, jak vlhnu. Zdeněk neskončil s ohmatáváním mého přirození, ani když se z pokoje ozvalo hlasité „…třicet“. Napůl ho musel ode mne odtrhnout další v pořadí – Bohouš. Snažil se Zdeňka zároveň i slovně uklidnit: „Co blbneš. Třicet vteřin je pryč. Teď je řada na mně.“ A hned mě objal v pase a přisál se k mým rtům. Jeho jazyk zajel do mých úst. Zdeněk ještě pár vteřin strnule koukal a pak se konečně vrátil do pokoje k ostatním. Bohouš mi stačil ještě krátce vyhrnout vzadu sukni, zastrčit ruku za kalhotky a důkladně ohmatat zadek.
Posledních třicet vteřin patřilo Pepíkovi. Ten se omezil jen na francouzské líbání a několik letmých doteků mého těla. Když skončil, upravila jsem si oblečení a také poopravila účes. V zrcadle jsem si všimla, že mi tváře jen hoří vzrušením. Také na stehnech v rozkroku jsem cítila vlhkost. Nemohla jsem to popřít: byla jsem dost rozrajcovaná.
Hra pokračovala. Se stejným „rozkazem“ jako já se ocitla za dveřmi pokoje i Jitka. Vykoupení „fantů“ patřících pánům už nebylo ani zdaleka tak dramatické.
Mezitím Zdeněk – opět za všeobecného jásotu - vykouzlil další dvě lahve šampusu. Jakmile rozlil obsah první z nich mezi přítomné, postavil stranou stolek a položil prázdnou láhev doprostředka koberce. „Kdo souhlasí s tím, abychom si zahráli flašku?“ zeptal se a ihned zvedl ruku. Vzápětí vylétly nahoru i ruce tří zbývajících pánů. Já i Jitka jsme se po sobě podívaly, ale neudělaly jsme nic. „Většina je pro,“ konstatoval Zdeněk, „hraje se flaška. Ale svlíkáme se až do úplnýho konce - do naha.“ A hned v podstatě nadiktoval upřesňující pravidla: „A aby to bylo rychlejší, nepočítají se boty, pásky a řemeny, u chlapů navíc ponožky, u dam punčochy a podvazkové pásy. I tak toho budou mít na prohrání více než my. Takže… má někdo námitky?“ A aniž dal někomu příležitost, prohlásil: „Nikdo. Tak jdeme na to.“ A roztočil láhev.
Zastavila se hrdlem proti Bohoušovi. Hned věděl, co je jeho povinností: bez rozpaků si svlékl košili. A hrálo se dál. Tentokrát padl los na Jitku. V obličeji zrudla ještě víc, než bylo pro ni obvyklé. Bylo vidět, že váhá, co má ze svého oblečení odložit jako první. Nakonec, dost překvapivě, zvolila sukni. Aniž vstala z křesla, rozepla zip, mírně se nadzvedla v křesle a vysoukala se ze sukně. Měla na sobě dlouhou bílou blůzu košilového střihu, takže jí nebyly vidět ani kalhotky. Jen část silných, bledých stehen nad punčochami. Tvářila se přitom, jako když neví, kam s očima.
Ani další tři kola se mě netýkala. Pak ale přišlo to, co přijít muselo. Hrdlo láhve mířilo ke křeslu, v němž jsem byla uvelebená. Protože jsem měla na sobě šaty s páskem, musela jsem povstat, abych je mohla svléknout. Zatím mě to ale příliš neznepokojilo - měla jsem pod šaty kombiné. Jenomže hned další kolo padlo znovu na mě. Za velké pozornosti přítomných pánů jsem si rozepnula podprsenku a vytáhla ji zpod kombiné. I když se mi prsa pod průsvitnou látkou zřetelně rýsovala, mnoho jsem zatím ukázat nemusela. Zatím…
Další kola byl ke mně los milostivý. Zato Bohouš a Vláďa neustále prohrávali, takže za chvíli seděli úplně nazí. Vypadalo to však, že je to vůbec nerozhodilo. Bez rozpaků komentovali svoji situaci, smáli se a dokonce byli zjevně hrdí na erekci svých penisů, přestože, popravdě, měla k dokonalosti ještě dost daleko. Stačilo to však, aby zesílilo moje vzrušení, provázené brněním a vlhkostí mezi nohama.
V následujícím kole přišla Jitka o blůzu, takže tu seděla jenom v kalhotkách a podprsence, z níž doslova přetékaly její obrovské prsy. Pokud vím, tak měla pětky. Žádný div, že všichni přítomní pánové zůstali v údivu civět na ten zázrak přírody. Bohoušův penis se napřímil, po něm i Vláďův. Bohoušovi sjela kůžička ze žaludu tak, že se úplně odhalila jeho krvavě rudá lesklost. Celé to divadlo bylo více než vzrušující.
Hra však pokračovala dalším kolem. K dovršení všeho ukázalo hrdlo láhve opět mým směrem. Pět párů očí pozorně sledovalo, jak si pod kombiné stahuji kalhotky. Sedla jsem si zpátky do křesla a položila kalhotky na hromádku již dříve odložených šatů. Vědomí, že jsem pod kombiné až na punčochy a podvazky úplně nahá, mě ochromovalo dalšími přívaly vzrušení. Současně jsem cítila, jak mi šťáva zvolna vytéká z obnažené vagíny a mokří mi vnitřek sevřených stehen.
Nevím, jak to Zdeněk zařídil, že hned v následujícím kole se láhev zastavila Jitčiným směrem. Tváře všech čtyř kluků dostaly napjatý výraz. Po chvíli váhání sáhla Jitka dozadu a rozepla sponu podprsenky. Když sundala košíčky, vyvalila se na světlo něco, co nelze označit jinak, než jako cecky. Nikdy jsem větší neviděla. V tu chvíli se oba naháči -Vláďa s Bohoušem vymrštili z pohovky a vrhli se k Jitčinu křeslu. Než by se kdo nadál, měl každý jedno z jejích prsů v rukou a pak i v puse. S viditelným gustem sáli obě bradavky, takže Jitka s hlavou zvrácenou na opěradlo křesla jen hlasitě sténala rozkoší. 
Rovněž Pepík nelenil, stáhl si trenky, přestože je zatím ještě neprohrál, a poklekl u Jitčiných kolen. Vzal za gumu u jejích kalhotek a stáhl jí je ke kotníkům. Vzápětí jeho hlava zmizela mezi Jitčinýma nohama. Bylo jasné, že ji dráždí jazykem na přirození. 
Zůstala jsem sedět v křesle jako přikovaná. Také vedle sedící Zdeněk, který jako jediný se nehnal k obnažené Jitce, hleděl fascinovaně na děj před sebou. Pak se zvedl a přistoupil ke křeslu, v němž jsem seděla, a tiše řekl: „Přece tady nebudeme jen tak sedět. Pojď…“ Vzal mě za ruku a odvedl k rozlehlé dvouválendě v rohu pokoje. Šla jsem s ním poslušně, jako očarovaná, neschopná sebemenšího odporu. 
Lehli jsme si na bok vedle sebe a začali se líbat. Oči mého partnera zářily vzrušením. Šeptal mi do ucha, že se mu „strašně líbím, rozhodně víc než ta kozatá Jitka“. Naše jazyky se v mých ústech propletly, třely se o sebe. Sáli jsme navzájem svoje sliny. Zdeňkova ruka začala bloudit po mém těle. Sundal mi ramínka kombiné a stáhl je pod ňadra. Začal je laskat rukama a pak i jazykem. Přisál se rty k jedné ze vztyčených bradavek. Pak i k druhé. Na podbřišku jsem ucítila tlak ztopořeného penisu. Zatímco nepřestával cucat střídavě bradavky, sunul mi ruku od kolena po punčoše vzhůru po stehně. Projel mnou pocit jako elektrický výboj, když jeho prsty začaly laskat chlupy obrůstající pysky. Několikrát přejel přes klitoris, čímž mě vrcholně vzrušil. Cítila jsem, jak ze mě milostná šťáva teče proudem. „Nádherně mažeš“, řekl a zastrčil mi ukazovák hluboko do pochvy. Plynule mi ji projížděl. Zdálo se mi, že se zblázním rozkoší.
Když se mu zdálo, že jsem dost vzrušená touto předehrou, zvedl se nade mnou a stáhl si trenky. Jeho ztopořený penis se vymrštil a zakýval. Byl to skutečně velmi pěkný exemplář. Zvláště jeho tloušťka mi imponovala. Zůstal klečet mezi mýma roztaženýma nohama a prohlížel si moje skryté půvaby. Pak sáhl na noční stolek vedle válendy a vzal odsud něco, co jsem poznala až za chvíli – navlékl si kondom.
Nasadil penis ke vstupu do pochvy a pak mi ho do ní prudkým pohybem beder vrazil. Začal tvrdě a velmi rytmicky přirážet. Nedalo mi moc práce přizpůsobit kmitání své pánve jeho pohybům. Tření jeho pyje o stěny dobře promazané pochvy vyvolávaly ve mně pocit rozkoše až k zbláznění. Navíc během soulože mě nepřestával laskat na prsou, čímž se moje rozkoš dále zvyšovala. Oba jsme provázeli kmitání našich těl hlasitým hekáním, sténáním a výkřiky. Mezi stěnami pokoje se mísily s podobnými projevy, pocházejícími z propletence nahých těl, jejichž střed tvořila Jitka. Po chvíli Zdeněk přitiskl horké rty k mému uchu a šeptal slova, která mě vzrušila do krajnosti a vybičovala k přímo zběsilému tempu přirážení. „Mrdej, Jiři, prcej. Přirážej tou prdelí. Ta kunda ti krásně maže, čurák mi v ní klouže jako po másle. Skvěle mrdáš. Takováhle prcačka, to je něco. To miluju.“ Takhle a podobně neustále drmolil – co mě ale nejvíc zarazilo, že moje rozkoš se tím stupňovala.
Po několika minutách zběsilého přirážení se Zdeněk pojednou vzepjal, spodkem těla se těsně přitlačil na můj podbřišek, zaryl mi prsty do zad a hlasitě vykřikl. Pochopila jsem, že dospěl k vyvrcholení. Když odeznělo, vytáhl již poněkud zplihlý penis z vagíny. Zaznamenala jsem přitom, že špička kondomu byla plná jeho spermatu. Periferním viděním jsem si rovněž všimla zmítajících se nahých těl naproti.
Dlouho jsem se ale rozhlížet nemohla. Vedle Zdeňka se objevil vysoký blonďák - Pepík. Na ztopořeném pyji – stačila jsem zaznamenat, že spíš jen průměrné velikosti - už měl navlečený prezervativ. Zdeněk ho pustil na své místo, takže Pepík měl pole působnosti volné. Už jsem si s ničím nelámala hlavu; jakmile člověk překročí určitou mez, nechá věcem volný průběh. A kromě toho, nebyla jsem zdaleka uspokojená, pocit vzrušení mě po souloži se Zdeňkem neopustil.
Pepík se žádnou předehrou nezdržoval, plivl si do dlaně a slinu rozetřel po gumou zahaleném hrotu penisu. Když mi ho přiblížil ke vstupu do pochvy, zvedla jsem nohy pokrčené v kolenou a podepřela si zadek rukama. Poskytla jsem mu tak ten nejlepší terč pro snadné proniknutí do mého lůna. Prudkým pohybem beder mi zarazil ztopořený penis až po kořen. Vnikl do mě bez problémů, neboť moje šťáva vydatně máčela stěny pochvy. Naše souložící těla do sebe prudce narážela, cítila jsem tření Pepíkova údu, znásobené přece jen trochu drsnějším povrchem kondomu, hluboko ve mně. Snažila jsem se stahováním poševních svalů toto tření ještě zvýšit. S každým přiražením vydával hluboké steny, také já jsem se neubránila hlasitým projevům rozkoše. 
Vzhledem k tomu, že už to bylo jeho druhé číslo krátce za sebou, měl Pepík dlouhou výdrž. Pokusila jsem se vše urychlit tím, že jsem zvedla nohy ještě výš a položila mu je na ramena. Uchopil mě za půlky a prudkými pohyby paží dorážel s takovým úsilím, že moje vagína vydávala mlaskavé zvuky. Trochu jsem se za ně styděla, zároveň mě ale vzrušovaly. Pepík se díval přitom dolů, kde mohl sledovat, jak jeho penis vniká a vyjíždí z pochvy. Viditelně to zvyšovalo jeho rozkoš. Jeho pohyby se stávaly prudší a vzdechy hlubší. Pak se změnily téměř v jekot, kterým provázel výstřik semene hluboko uvnitř mého těla. Samozřejmě zachycený do kondomu. 
Lehl si na mě celou vahou svého zpoceného těla a laskal – jenom velmi zlehka – moje prsa, dmoucí se odeznívajícím vzrušením. Překvapil mě, když jsem zaslechla šeptaná slova poděkování: „Díky, Jiřino. Bylo to fakt bezvadný.“ Pak se zvedl a vytáhl ze mě už značně povadlý penis.
Zadívala jsem se na protější gauč, kde se mezi Jitčinýma roztaženýma nohama rytmicky pohyboval něčí zadek. Zdeňkův. Už byl zase v plné práci… Jenom pár vteřin jsem tak zůstala ležet s nohama nataženýma, když se vedle mě položil Bohouš. Také on už předtím souložil s Jitkou. Přesto jsem však cítila jeho silně ztopořený pyj, jak se opírá o moje stehno. Začal mě líbat na prsou, sát bradavky a zároveň mi pravou rukou zajel do rozkroku. Pohrával si s ochlupením, třel mi pysky i poštěváčka a pak zastrčil prst do stále ještě dostatečně vlhkého otvoru. Krouživé pohyby jeho prstu způsobily, že moje vzrušení znovu vystoupalo na hladinu, při které ztrácím hlavu a toužím po pořádném ptáku uvnitř.
Lehla jsem si na bok proti němu, takže se tlak jeho pyje na mém stehně ještě zvýšil. Objala jsem ho kolem pasu a přitáhla těsně k sobě. Líbali jsme se, tentokrát jsem to byla já, kdo vnořil jazyk hluboko do partnerových úst. Vzala jsem jeho horký penis do ruky a jemně jsem mu dvěma prsty stahovala a natahovala předkožku. Cítila jsem, jak sebou prudce cuká.
Převalili jsme se tak, že se Bohouš ocitl nahoře, pyjem přímo proti vstupu do mé svatyně. Jelikož jsem ho stále držela v ruce, nasadila jsem si jeho hlavičku mezi malé pysky a čekala, až ho do mě vrazí. Uvědomila jsem si, že nemá nasazenou ochranu. Stačila jsem mu však už jenom zašeptat: „Dej, prosím tě, pozor…“ V ten samý moment mi jeho pyj pronikl do hloubi pochvy. Nasadil přímo zběsilé tempo. Snažila jsem se přizpůsobit mu svoje přirážení a po pár vteřinách se mi to podařilo. Naše těla o sebe rytmicky a s pleskavými zvuky narážela. 
Po nějaké chvíli jsme trochu pozměnili polohu. Zvedla jsem nohy a přitáhla kolena k prsům, lýtky jsem se přitom opírala o jeho napnuté ruce, jimiž se opíral o pohovku. Tělo měl celé napjaté, jako by cvičil kliky. Prudkými nárazy mi vháněl ztopořený pyj hluboko do mého nitra. Já jsem těmto jeho pohybům vycházela vstříc. Bohouš se projevoval jako opravdu zdatný atlet. Vydatnou soulož, při níž sliznice našich pohlaví k sobě těsně přilnuly a třely se o sebe, jsme doprovázeli hlubokými vzdechy a steny. Po nějaké době se pohyby mého partnera ještě zrychlily a vzdechy zesílily. Pochopila jsem, že se blíží k vyvrcholení. „Nezapomeň ho vytáhnout“, připomněla jsem mu. Bylo to v poslední chvíli. S výkřikem rozkoše vytrhl penis z pochvy a v několika výstřicích mi zmáčel ochlupení a břicho. Kapky jeho semene dopadly až na podvazkový pás a spodek vyhrnutého kombiné. 
Také Bohouš se po souloži choval velmi mile, tiskl se ke mně celým tělem a líbal mě – téměř jakoby se omlouval – na tváře, na čelo a na krk. V tom mě ale zastudilo vlhko mezi našimi těly. Jemně jsem ho proto od sebe odstrčila a požádala ho, zda by mi nepřinesl ručník. Ochotně pro něj došel. Sotva jsem si však otřela důkladně všechna vlhká místa, přišel k válendě, na které jsem ležela, poslední ze čtveřice, Vláďa. Ten, s nímž jsem si při tanci nejlíp rozuměla, nejvíc se mi líbil a o kterém jsem si proto myslela, že s ním případně strávím tenhle večer, se přišel přihlásit o „svá práva“ až jako poslední…
Ale překvapením neměl být ještě konec. Vláďa se posadil na válendu a řekl: „Jiři, celou dobu jsem na tebe myslel. Nic na tom nemění, že jsem to dělal s Jitkou. Strašně se mi líbíš. Chtěl bych s tebou chodit.“ Doslova mi vyrazil dech. Zmohla jsem se však jen na „To je ale fakt divný, nemyslíš?“ Nic na to neřekl, jen se přisunul blíž, vzal moje poloobnažené tělo do náručí a začal mě líbat. Nejprve na rty, pak mi zasunul jazyk do úst a sál moje sliny. Tak trochu neochotně jsem polibky opětovala. Pak se na chvíli odtáhl a přetáhl mi kombiné přes hlavu. Začal se zaobírat mými ňadry. Nejprve rukama potom i pusou. Se slovy „Jsou opravdu nádherný,“ cucal střídavě obě vzrušením vztyčené bradavky. Potom jeho ruka zašátrala mezi mýma nohama a nahmatala vchod do pochvy. Zastrčil mi do ní dva prsty a prohmatával mi - již třemi údy důkladně projetý - vnitřek. Palcem přitom dráždil poštěváčka. Myslela jsem, že se zblázním rozkoší.
A pak přišlo něco, co jsem do této chvíle nepoznala: přešli jsme na francouzské milování. Vláďa mě nejprve jemným tlakem ruky položil na záda a pak se přetočil tak, že se jeho obličej dostal proti spodku mého těla. Roztáhl mi do široka stehna a přiblížil ústa k mému přirození. Na stehně jsem cítila lehké škrábání zárodků jeho vousů a po noze mi až do žlábku mezi půlky stékala moje vlastní šťáva, smíchaná s Vláďovými slinami. Cítila jsem jeho horký dech a pak i rty, které se přisály k nateklým malým pyskům. Lízal mi je dlouhými tahy jazyka. Pokračoval na poštěváčku, který bral mezi rty a dlouze sál. Stále si přitom pomáhal prsty. Moje rozkoš dostoupila vrcholu. Zdálo se mi, že takovou slast snad ani nejde vydržet. Jeho měkký, slizký jazyk si jemně pohrával s okvětními plátky mého pohlaví, opatrně je rozhrnoval a pátral v jeho záhybech. Neubránila jsem se vzdechu, když se do pootevřené štěrbiny jazykem opřel silněji a dorážel na ni jako žíznivý pes.
Vypadalo to, jako by se pokoušel spolknout celé moje rozpálené pohlaví, sál jako smyslů zbavený, a pak vsunul jazyk dovnitř, snad ve snaze vysát co nejvíc mých šťáv. Vrtěl jím a otáčel a já se stále více oddávala dosud nepoznané slasti. Kdykoli přejel přes tuhou špičku klitorisu, málem jsem vykřikla vděkem a rozkoší, a zároveň jsem zatoužila, aby zakmital víc. Nevydržela jsem zůstat nehybná, nadzvedla jsem zadek a vyšla mu vstříc. A jeho jazyk jako by vyslyšel moje přání, rozběhl se rychleji. Lízal stále důrazněji v rychlejším a rychlejším tempu, až jsem poznala, že se blížím k neodvratnému vyvrcholení. Natáhla jsem se, napjala svaly a ještě důrazněji se přitiskla svými spodními ústy k jeho měkkým rtům a neúnavnému jazyku. Vláďova hlava se pohybovala nahoru dolů a jazyk divoce vibroval. 
Roztáhla jsem nohy víc od sebe a začala se proti jeho obličeji pohybovat. Když se mě zmocnil orgasmus, můj partner mě popadl za zadek a přitiskl rozkrokem pevně k jazyku, abych mu nemohla uhnout v nepravou chvíli. Moje tělo se napjalo k orgasmu, ale stehna se nekontrolovatelně roztřásla. Chytila jsem ho nad zátylkem za zcuchané vlasy a mačkala mu hlavu k sobě tak silně, že se div neudusil. Na vrcholu blaha jsem sebou prudce smýkla a málem ho utopila v přetékajícím jezírku svého pohlaví. Z hrdla se mi dralo táhlé úpění, dokud příliv slasti neutichl. Byla jsem úplně vyčerpaná vášní.
Vláďa mi však neposkytl dlouhý čas na nějaké rozjímání: vyšvihl se spodkem těla nade mě, takže jsem měla před sebou jeho ztuhlý, vzrušením pulsující penis. Trčel šikmo vzhůru proti mému obličeji. Konečky prstů pravé ruky jsem opatrně shrnula předkožku, takže se odhalil temně rudý žalud, veliký jako dětská pěstička. Vystrčila jsem jazyk a špičkou jsem objela nejdříve jeho vrchol. Potom jsem obemkla dřík penisu prsty a zasunula si žalud do úst. Chutnal malinko slaně, ale vůbec ne nepříjemně. Pomalým kmihem hlavy jsem ho téměř nechávala vyklouznout ze rtů, aby vzápětí celý zmizel v mých ústech. Přitom jsem jednou rukou hnětla kořen penisu a druhou varlata. Zároveň jsem cítila, jak intenzivně si počíná Vláďův jazyk i prsty v okolí mé vagíny a pak i uvnitř. Moje tělo se zachvívalo nárazy dosud nepoznané rozkoše.
Po chvíli jsem pocítila, že tep v penisu se závratnou rychlostí zvyšuje, napětí nezadržitelně stoupá. Bylo zřejmé, že se sperma hromadí a vře jako láva v sopce těsně před výbuchem. A výbuch přišel. Z Vláďova hrdla se vydral táhlý skřek, jeho penis v mých ústech sebou několikrát zaškubal a pak v několika dávkách vyplivl nahromaděný obsah. Sperma chutnalo mdle a slaně, trochu jako mýdlo. Nic zvlášť příjemného. Aniž jsem polkla, vymanila jsem se zpod partnerova náhle ztěžklého těla a vyběhla jsem, tak jak jsem byla, tedy vlastně nahá, do koupelny. Vyplivla jsem obsah úst do umyvadla a vypláchla si je vlažnou vodou. 
Hleděla jsem na sebe do zrcadla. Viděla jsem svůj obličej s rozpálenými tvářemi, zpoceným čelem a skráněmi, rámovaný rozcuchanými vlasy. Mezi nohama jsem cítila lepkavé vlhko. Připadala jsem si jako děvka. Vlastně jsem děvka, vždyť jsem měla pohlavní styk se čtyřmi muži, pěkně jeden po druhém. Pocit kocoviny jako po těžkém flámu mě celou ovládl. Zdálo se mi, že se na žádného mužského nebudu moci dlouho ani podívat.
Jak se ukázalo, nebylo to jen zdání…Dobrovolný sexuální půst, když pominu to, že jsem si to občas „udělala sama“, jsem pak držela více než půl roku.
Jiřina skončila svoji zpověď (samozřejmě, že nepoužívala výrazy, které jsem nasadil já při převyprávění jejích sexuálních zážitků) a s lítostivým výrazem se na mě zadívala. "Byla jsem fakt hrozná...Tohle všechno jsem udělala, protože jsem tě neznala. Teď mě to sice mrzí, ale už s tím nemohu nic dělat. Můžu ti to jenom vynahradit." Po těch slovech jsme se - stále oba úplně nazí - začali objímat, líbat a pak i osahávat na intimních místech. 
Netrvalo dlouho a byli jsme dostatečně vzrušení. Přetočil jsem se a ocitl obličejem proti Jiřinině kundě. Roztáhl jsem jí stehna, takže jsem měl před sebou rozevřené velké pysky, obrostlé hnědými, lehce narezlými chlupy, i laple, temně rudé a odkrývající vstup do zarůžovělé pochvy. Vše silně orosené Jiřininými šťávami. Stáhl jsem z jejího poštěváčku kůžičku tak, že se objevila růžová, až do červena přecházející, jen jako nehet velká a lehce zahrocená hlavička. Začal jsem ji olizovat a sát mezi rty. Zároveň jsem ucítil, že Jiřina začala kouřit mého čuráka. Viděl jsem její kmitající hlavu a rty přejíždějící po něm od kořene po žalud. Tomu pak věnovala zvláštní pozornost. Pootvírala dírku a dotýkala se jí špičkou jazyka. Komentovala to slovy: "Podívej, jak otevírá pusinku". Oba jsme přitom přerývaně dýchali, vzdychali, občas i vykřikli. 
Orgasmus přišel nejprve na Jiřinu. Náhle se začala zmítat, přičemž něco nesrozumitelně křičela. Pustila na chvíli mého ptáka, ale po chvíli se k němu vrátila. Začala mi ho zběsile honit. Přitom mi objížděla žalud jazykem, brala ho mezi rty a sála. Cítil jsem, že se blíží i moje vyvrcholení. Zazmítal jsem se a můj čurák v několika výstřicích explodoval do připravených Jiřininých úst. Jestli se jí to tentokrát líbilo, nevím dodnes.