Autor: JenDA, bez pravopisné cenzury.
V této rubrice bych postupně chtěl vybrat nejzajímavější otázky nejen z LGBT komunity, nalézt na ně odpověď a podělit se s Vámi o ně.
Znamená to i to, že můžete písnout na mail
zeptejseodpovim@gmail.com
svou otázku či komentář a já se budu prostřednictvím tohoto prostoru Vám odpovědět - nebo druhá možnost - registrujte se a položte jako registrovaný uživatel v tomto článku úplně dole svůj komentář s hodnocením, otázkou či námětem k jinému tématu. Zrealizované zajímavé témata odměníme zbožím zdarma.
Dnes jen tak lehce na začátek jsem si připravil krátké zamyšlení na téma:
Sex všude kolem nás:
V dnešní době je sex na každém rohu, křičí na nás z reklam,filmů, knih a dokonce i v běžných rozhovorech se slovo sex objevuje dosti často. Tím je sice odstraňováno tabu okolo našich tělesných pudů, ale zároveň je násilně podsouván do našeho podvědomí jako volná a veřejná záležitost. Naprosto se z něj vytrácí ta smyslnost a chuť zakázaného ovoce.
Kam zmizelo nenápadné pokukování letmé dotyky a neodmýtnutelné dobývání. Změnilo se, uvolněním společnosti, v jasné formulace ,,Pojď vlítnem na to ať to máme za sebou¨. Oba partneři najednou zmizí a za nemalou chvíli se vrací postupně, s blaženým úsměvem, který jasně vypovídá o tom, co se vedle dělo. Na několik okamžiků se stali obětí prchavého orgasmu.
Co teď? Stačilo to? Ne! Vlastní orgasmus je druhem drogy, je třeba zvýšit dávku, a tak spěcháme k dalšímu partnerovi nebo i stejnému pro další dávku a tak stále dokola dokud nejsme plně vyčerpáni. I přes nepřekonatelný pocit, kdy se prostata stáhne, varlata se přiblíží a z Vašeho nádobíčka se pod tlakem řine tekutina života, nám nakonec něco chybí.
Co je to? Kde to nalézt? Možná v těch prázdných náručích, které čekají jen na něhu a ne na tvrdý a nic neříkající ,,mrd¨.
Zde je možná to dlouhodobé a nekonečné uspokojení. V náručích lásky.
Přesto se musíme zamyslet nad tím proč i když toto víme nás stále láká ten dokonalý hřích, jemuž se říká sex.
Lze na tuto otázku podle mého odpovědět hned z několika pohledů.
Prvním pohledem je živočišný. Člověk má ve vínku se rozmnožovat a muž má ještě navíc dáno titul ,,rozsévače¨. A tak každý z nás rozsévá (pokud se jedná o aktiva) co to jen jde a příjemců naší tělesné tekutiny lásky není málo. Jelikož každý chceme být milováni. A tak se snažíme náš úděl dárce splnit co nejlépe a co v největším počtu, stejně jako úděl příjemce.
Jakto, ale že to lze? Jelikož nás svět k tomu vychoval a neustále nás v tom podporuje. Vzpomeň te si jen na to kolikrát ste se stali účastníkem nebo jen přihlížejícím setkání dvou týpků. Už od dveří bylo jasné, že se něco stane. Viselo to ve vzduchu. Během chvil se k sobě přiblíží a zmizí někde v zajetí sexu.
Další pohled je společenský. Podle tohoto modelu je přirozená promiskuita vytvořená společností. Zde je původ utvořen tlakem společnosti. Dnes více než dříve sme ze stran společnosti obklopeni myšlenkou, že sex a vše kolem něj nemá smysl skrývat, ale naopak je třeba co nejdříve o něm mluvit. Nemyslím, že by to bylo špatné pro naší společnost, ale chybí tady něco. Jelikož nemálo generací bylo vychováváno v duchu, že sex je pouze prostředkem k plození dětí, chybí mládeži dovysvětlení, že ti dotyční co si to rozdávají to nedělají jen tak, ale jako vrchol jejich citů. Z této absence z nás postupem času společnost vychová bezmyšlenkovitě se pářící bytosti, uspokojující se mezi sebou nezáležící na pohlaví či věku.
Pak je tu hledání nebo citový pohled. Jak už sem výše zmínil člověk je pocitová persona a tudýž má velice ráda příjemné pocity. Rychlý ničím nekotrolovaný styk s neznámým člověkem není jen vyplnění touhy blízkosti osoby, ale i adrealinovým sportem. Na konci aktu je příjemný avšak prázdný (i když, jak se to veme ) pocit.
Nemyslím si, že je to tak vždy, ale zamysleme se společně nad tím, jak dnes souložíme, jak často a jak s kým.
Příště bych rád probral otázku promiskuity a LGBT světa.
Patří promiskuita do LGBT světa?
Jsme více sexuálně aktivní než heterosexuálové?
Nebo je to jen o tom, kdo je více vidět?
